Život jako rallye
Nevypočitatelné skoky a tvrdé dopady ohlušuje opojný řev motorů. Láska pod kapotou od režiséra Mira Rema je pozoruhodný dokument, jehož emocionální hloubka bez problémů předčí většinu hraných filmů. Odehrává se na současném venkově kdesi na jižní Moravě.
Padesátník Jaroslav zažil radosti, rodinu i zklamání, odcizení nejbližších. Nad vodou jej momentálně drží jediná věc - partnerka Jitka. Spolu totiž sdílejí vášeň pro rychlá auta a závodění na krosových tratích. Jaroslav sice už ze zdravotních důvodů závodit nemůže, oddaně ale staví, opravuje a ladí závodní speciál pro Jitku, již zároveň koučuje a miluje. Ona se pak řadí na starty oblastních závodů - bourá, prohrává, ale pořád věří, že jednou dojede pod šachovnicovou vlajku jako první. Jaroslav touží po tomtéž. Jeho víru ale čím dál víc nabourává životní únava, jež se mu usazuje ve vráskách. Kromě sísyfovské práce na autech totiž Jaroslava ubíjí vztah s matkou, blízkými, s okolní společností. V krátkých, úderných postřezích pak hrdina formuluje životní pravdy, jež mají instantní virální potenciál.
Slovenský dokumentarista Miro Remo má slabost pro svérázné postavy - natočil portrét Richard Miiller: Nepoznaný (2016), v současnosti připravuje snímek inspirovaný knihou Raději zešílet v divočině o samotářích v českých horách. V Lásce pod kapotou prokazuje velkou empatii k postavám, kterým se jí jinak příliš nedostává. A zároveň ukazuje, že je vypravěčem s touhou podat věci poutavě a originálně. Vzhledem k tomu, že se Láska pod kapotou odehrává u závodní trati, nepřekvapí, že nabízí syrové, autentické závodní momenty. Burácení otřískaných auťáků ale zároveň odkrývá precizně zachycený vztah, v němž se prolíná láska i práce, tvorba i ničení. Zároveň vnímáme palčivé plynutí času a svým způsobem i bilancování všeho, co život v pozdním kapitalismu nabídl.
Opravdová výjimečnost Lásky pod kapotou pak spočívá v osobitém tvůrčím podání režiséra Mira Rema a střihače Šimona Hájka. Tohle vskutku není observační dokument: díky agresívnímu vedení a odvážné stylizaci jde o nadčasové, barvité podobenství o běhu života, v němž má jeden pocit, že se snaží od rána do večera, a ten druhý, že jenom fňukáte - a totéž i naopak, pochopitelně.
Láska pod kapotou je pro mě zjevením letošního roku. V tom nejlepším smyslu slova.
ŠIMON ŠAFRÁNEK